Prvotně vytyčeným cílem bylo zařadit do pavouka každého vystudovaného architekta v zemích Koruny české, resp. ve středoevropském prostoru, neboť zde dlouhodobě působily vztahy k Vídni nejen jako k hlavnímu městu monarchie, ale hlavně ke středisku architektonického dění a školství.
V první fázi byla snaha zařadit osoby, které vystudovaly do poloviny 20. století a tedy některá jejich díla pocházejí i z 2. poloviny století. V dalších fázích budou připojováni i architekti další a prakticky by měl být pavouk doplněn až do současnosti. To však neznamená, že bude každý nový student automaticky přidán do pavouka.
Někteří se do pavouka pravděpodobně nedostanou i přesto, že např. získali jakési stipendium nebo navrhli či rekonstruovali nějakou vilu či rodinný dům.
Takže pokud bude k architektovi z 19. s 20. století nalezena nějaká relevantní informace, týkající se alespoň jeho studia, do pavouka bude dříve nebo později zařazen. Současná generace však bude, i kvůli časovým a technickým možnostem autorů webu, vybírána.
Poslední texty
Autoři zveřejnění architektonického pavouka stále odkládali, neboť bylo nutno vytvořit alespoň základní systém, který zaznamenává architekty od 19. století do 1. poloviny 20. století. Ale i tento systém, pokud by měl být kompletnější, by zahrnoval několik set architektů, jejichž zařazení do pavouka by trvalo dalších několik týdnů či měsíců. Proto se rozhodli autoři zveřejnit webové stránky v březnu roku 2013, neboť základní kostru lze považovat za prakticky hotovou.
Jména architektů se řídí pravidly, která užívá Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách (P. Vlček, Praha 2004). Ta obsahuje architekty, narozené do roku 1900, ale právě v 19 století je situace nejproblematičtější a často se vyskytují německé i české ekvivalenty. Např. Georg Fischer/Jiří Fischer.
Později se tato bilingvní disproporce u českých architektů již téměř nevyskytuje, naopak více variant nalezneme např. u vlastního jména Le Corbusiera.
